Grissini

Jsou recepty, které stojí tiše a trpělivě ve frontě s nadějí, že brzy přijde jejich čas. Důkazem takového držáka je "sachr", který se nám konečně po roce chladí v lednici a já ho právě nafotila a snědla. Teda ten kousek. Pak jsou takové netrpělivé recepty, které prostě musíte udělat stůj co stůj, neboť včera by mohlo být pozdě. A tímto "must have" recepisem jsou právě grissini ritorti, které jsem náhodou objevila na jednom italském webu. Teda né, že bych uměla italsky žbleptnout víc jak "buon giorno!" a "si, signore", ale skvěle mne navedlo připojené video a suroviny se dají lehce odvodit i bez velkých znalostí.

Jinak druhů grissini je spousta, sypat se dají semínky, solí, nechat čisté nebo připravit jako předkrm, omotané pancettou. Mě osobně učarovala varianta s pastou ze sušených rajčat, lenoši, kterým se nebude chtít špinit ponorný mixér, můžou klidně rajčata vynechat a zařídit se podle svých choutek.. 

PS: Grissini kdysi údajně vymyslel královský lékař pro chabé zažívání jednoho z králů a časem se pak staly oblíbenou královskou pochoutkou. Dnes se s nimi můžete běžně setkat v restauracích, kde bývají volně na stole, abyste měli co zakousnout k vínu nebo při čekání na jídlo.

• 500 g hladké mouky (farina "00")
• 15 g semolinové mouky
• 350 g vody
• 20 g olivového oleje
• 8 g soli
• 4 g sušeného droždí (20 g čerstvého)
• 1 lžička sladěnky (v nouzi cukr)

• 100 g crema pomodori (1 malá sklenka sušených rajčat v oleji)

- droždí smíchejte s moukou, přidejte ostatní suroviny a 325 g vody - v původním receptu je psáno 350, ale mě se zdálo těsto po vykynutí dost volné, vždy záleží na tom, jakou máte mouku

- pokud náhodou nemáte semolinu, můžete nahradit celozrnnou moukou či trochou hrubé, případně krupice

- ze všech uvedených surovin vypracujte hladké a nelepivé těsto, které dejte zakryté na 30 minut kynout

- zatímco kyne těsto, připravte rajčata - protože jsem nemohla sehnat čistou rajčinovou pastu, taky co tady u nás na vsi, poradila jsem si jednoduše - sklenku malých rajčat (čistý obsah 110 g) jsem slila a umixovala s polovinou oleje na pastu - zbylý olej nevylívat, budete potřebovat na potření tyčinek

- vykynuté těsto přendejte na lehce pomoučený vál a rozválejte na velikost plechu

- přeneste na plech vystlaný pečícím papírem (pro lepší manipulaci při krájení tyčinek můžete papír ještě posypat trochou semoliny , zakryjte potravinářskou fólií nebo igelitkou a nechte hodinu kynout

- těsto se dává kynout na plech, abyste po vykynutí a nakrájení měli rovnou potřebný rozměr pro tyčinky a nemuseli nic odměřovat - zdá se to lehce složitější, ale těsto se přizpůsobí šířce plechu a nekyne zbytečně do stran, plech při kynutí vystlaný papírem usnadní práci - těsto by se mohlo během kynutí přilepit k podložce a složitě byste s ním pak manipulovali

- vykynuté těsto na papíře stáhněte z plechu dolů a položte poblíž válu či místa, kde budete pracovat

- poté potřete 100 g připravené pasty (nebo jí tam jednoduše namažte všechnu)

- plát těsta rozkrojte rádýlkem či kolečkem na pizzu z delší strany na polovinu (vzniknout vám dva dlouhé obdélníky - ty pak rozřežte následně na cca 15 cm proužky zhruba o síle 1 cm

- každý proužek položte na vál a pomocí obou rukou stočte - jednou rukou jeďte doprava, druhou doleva, vznikne vám dlouhý, tenký "provázek", přibližně délky plechu

- naskládejte jednotlivé kousky na plech s pečícím papírem - na jeden dejte tak 10 ks

- jednotlivé tyčky ještě před pečením potřete zbývajícím olejem ze skleničky

- pečte v troubě vyhřáté na 160-180°C (horkovzduch méně) po dobu 15-20 minut (na horkovzduchu budou rychleji a při množství tyčinek si horkovzduchem výrazně ulehčíte práci - mě právě v troubě odešel, takže vím, o čem mluvím)